22. 5. 2014

Buďme ako stromy

Monika Bílková

Stromy nám mohou být velikým vzorem.

Oni v každé chvíli stojí bez reptání na svém místě a radostně plní úkol Stvořitelem jim svěřený.

Jejich větve směřují neustále ke Světlu, aby mohly v každém okamžiku přijímat světlou Sílu od Boha a tak ji předávat dále svému okolí.

Jsou užiteční ve všech směrech. 

Životadárnou Sílu dále předávají Matce Zemi, ale také díky ní sami nesou krásné plody, které nám slouží jako potrava.

Poskytují úkryt a útočiště mnoha živočichům.
 
Stromy jsou nádherné i na pohled a vyvolávají v nás upřimný obdiv.

Ztělesňují dokonale to, kým jsou. 

Nic nepředstírají, pouze v tiché radosti slouží.

Když si sedneme pod strom nebo se o něj opřeme, i hned můžeme vnímat pocity nesmírné úlevy, míru a vděčnosti.

Cítíme, jak do nás proudí nová energie a chuť do života.

Vezměme si ze stromů příklad, 

aby se i v naší přítomnosti každý cítil občerstven, prozářen a posilněn ve své touze po Světle.

I jakýmkoliv svým projevem, abychom vyvolávaly jen čistou úctu.
 
Nebýt takovými, které myslí pouze na sebe a na svoji rodinu.
 
Ciťme se součástí obrovského mocného celku. 
 
Ani stromy se nevnímají jako něco odděleného od Světa.
 
Cítí a žijí vědomím, že jsou částí všeho a jsou se vším v jednotě.
 
Protože ví, že odloučením vzniká utrpení.

I v tomto se od nich můžeme učit.

Všechny stromy působí důstojně až nedotknutelně.
 
Jakákoliv jejich činnost je protchnutá oddaností svému úkolu, být tím, čím jsou. 
 
Tak i všechno, co my samy děláme, by mělo být prozářeno duševní ušlechtilostí, krásou a půvabem.
 
V tom je náš úkol, naše moc i naše velikost.


Žiadne komentáre:

Zverejnenie komentára

Tu môžte pridávať svoje komentáre. Komentáre sú moderované.