10. 8. 2015

Stud 2. časť

Naše tělo má být ochranou a čistým chrámem našeho ducha. Jak jej někdo může odhalovat a nechávat na odiv před zraky všech? Ba dokonce vnímat jako běžný tělesný kontakt obojího pohlaví, který je nad rámec slušného zdvořilého chování?

Tělesný stud je naší velkou ochranou. Dokonce můžeme s jistotou říci, že stud je měřítkem skutečné hodnoty ducha. Protože zdusí-li se pocit studu, zadusí se tím současně i cenné jemnější duchovní vlastnosti. Tím se také člověk jako duchovní bytost stává bezcenným a promarňuje tak své pozemské bytí.

My ženy máme v rukou mravní vzestup nebo úpadek našeho národa a celé země. Buďme stále bdělé a ve svém citu zvažujme, co je správné, a co není. Náš stud nám vždy napoví, kde je ona hranice v našem chování a odívání, abychom si vždy zachovaly čistotu.

My si vůbec neuvědomujeme, jak silně působí na muže ženské tělo, neboť muži v sobě mají zakořeněn tělesný pud tak, jako všihni samci, které příroda vede k nutnému zachování rodu. Proto ženy nesmí svým ledabylým a lehkomyslným chováním a odíváním dávat mužům příležitost a důvod k tomu, aby se jejich tělesný pud nepřirozeně stupňoval.

Na muže působí nejen naše chování, ale i to, jaké jsme ve svém nitru, co z nás vyzařuje navenek. Některé ženy chtějí být žádoucí, a tak se podle toho chovají, líčí a odívají.

Ale žena, která ve svém nitru chová čistou touhu po Světle, a bděle ji chrání v chrámu svého ducha, pro muže znamená mnohem více. Muži v sobě vedle takové ženy nevědomky probouzí své často hluboce dřímající shopnosti a ctnosti pravého ušlechtilého rytíře, který touží tento vzácný klenot čistoty chránit. Každý muž jej cítí a nedovolí si, chovat se v blízkosti takové ženy hrubě.

Žena, která staví na své tělesné kráse a důvtipu, se dočká mnohých zklamání ze strany mužů, když očekává, že si jí budou vážit a chovat se k ní s úctou. Dívky mohou zažívat kupříkladu ve školním kolektivu, že ona vyzívavě oblečená, často flirtující spolužačka sice bývá středem pozornosti a cudná dívka více v ústraní, ale když nastane nějaká zásadní situace, ukáže se, kterou z nich chovají spolužáci více v úctě a skutečně si váží její bytosti.

Také v pracovním kolektivu se každý muž otáčí za spoře oděnou kolegyní a baví ji všemožnými vtípky, ale většina z nich si musí přiznat, že takovou ženu by si nevybrali za manželku a za matku svých dětí. Dobře cítí, že by nechtěli, aby si ji každý muž na ulici prohlížel.

Nejsmutnější však je to, že taková žena neví o jemných neviditelných dějích, které mají nemalý vliv na její duši. Pokud se kupříkladu vydá v horkém letním dni do města v lehkých krátkých průsvitných šatech s hlubokým výstřihem, všichni muži to zaznamenají. Ti slušnější jdou zase dál a zaženou nežádoucí myšlenky, ale velká většina mužů se podívá s potěšením, a na tuto ženu v určitém smyslu pomyslí. Jistě uhodneme, že to budou myšlenky, které mají do čistoty a ušlechtilosti daleko.

Takové nečisté myšlenky se na ženu nalepí, a podle zákonitosti, kde platí, že stejný druh přitahuje opět stejný, přitahují vše podobné. Již po jedné takové procházce městem, viděno jemným zrakem, je tato žena pošpiněna. Řekne si, že její duch je přeci silnější a nijak jí to nemůže ublížit. Avšak když se to opakuje téměř denně, utvoří tak ve své přirozené ochraně, kterou každý člověk má, tak jako země má svou ozónovou vrstvu, širokou štěrbinu, kterou prochází vše nečisté až k jejímu duchu.

To pak onu ženu začne postupně a nenápadně ovlivňovat, a ona se stane hrubší a méně citlivou pro jemnější čisté proudy, které pečovaly o její propojení se Světlem a s čistotou proudící z jejího světlého domova.

Tak nastává její postupné odklánění z cesty, kterou má kráčet vzhůru. Její vinou se od této cesty odklání i všichni muži, ve kterých svou lehkovážností podpořila nečisté myšlení a smyslnou touhu. Tak pozvolna začíná mravní úpadek, který má postupně vliv na duchovní zralost celého národa.

V dnešní době je tomu tak, že již celá Země je vinou lidí pošpiněna a zatížena natolik, že se její dráha, po které měla kroužit, vzdaluje od východiska všeho života, od pravěčného Světla. Již jen nemnozí lidé spojují tuto hmotnou část Stvoření se Světlem prostřednictvím svého ducha, který měl a má být provždy prostředníkem a mostem k záření světlých výšin.

Tak, jak ženy pochybily a strhly celou část Stvoření dolů do hlubin, tak také s velikým úsilím a nikdy neutuchající pílí, věrností a touhou, musí opět začít s nápravou. Neboť ony jsou od Stvořitele obdařeny velikými dary- jemností a bohatstvím citu, schopností nesobecké hluboké lásky, půvabem a krásou. To vše má sloužit k pozvedání a zušlechťování všeho, čeho se ve světlém naladění jejich zářícího ducha dotkne jejich zrak.

Každá žena je obdařena bohatstvím citu. Je tedy velmi citlivá a nemálo jí ovlivňuje její myšlenkové okolí. Proto se vlivem nečistých myšlenek za čas stává i ona již ne tak čistou a opět díky zákonu přitažlivosti stejných druhů, který platí i při zrození nového človíčka, nemůže skrze takovou ženu na Zemi přijít ušlechtilá a čistá duše.

Ženy svým niterným naladěním podávají ruku stejnorodým duším, které přichází do blízkosti Země a čekají na zrození. Nastávající matky mají v tomto smyslu cele v rukou to, jaká duše přijde v jejich děťátku. A tak se správně říká, jaké jsou ženy, takový je nádrod. Ve smyslu mravních a duchovních hodnot, které jsou směrodatné při tvoření dalšího odvíjení budoucího osudu.

Není to nikterak přehnané líčení, ale popsání jemných nám neviditelných dějů, které jsou od skutečného života neodmyslitelné, jen my si myslíme, že nejsou důležité, jestliže je nemůžeme spatřovat našimi smysly.  

Žiadne komentáre:

Zverejnenie komentára

Tu môžte pridávať svoje komentáre. Komentáre sú moderované.