Nebuďme pro muže laciným, snadno dosažitelným
blýskavým šperkem, který brzy omrzí, protože jeho hodnota je bezcenná a
potěšení z něj krátkodobé, neboť mimo své vnější krásy nemá co nabídnout.
Staňme se bytostmi jemnými, ušlechtilými, jež ve
svém hlubokém nitru skrývají skutečné poklady ducha, které jsou nepomíjivé. I
když se mění doba, politická situace, zaměstnání a móda, ony neztrácí svou
hodnotu, naopak časem zrají jako víno.
A tak se zákonitě stává, že manželství založená
na onom vnějším pozlátku čas brzy prověří. Takové dva lidi již nic více
nespojuje, a proto mnohdy hledají potěšení jinde. Avšak skutečné naplnění, po
kterém lidé podvědomě touží, naleznou pouze v těch pravých hodnotách, které
nabízí naše nesmrtelná duše, a nikoli ve všem, co na zemi tak snadno pomíjí.
Muž podvědomě touží chránit onen čistý klenot,
který žena skrývá ve své duši toužící po Světle. Vzbudí to v něm sílu a odvahu,
která hory přenáší a jež v něm probudí skutečné ctnosti. Stane se rytířem,
který se snaží vykonávat všechny těžší činnosti, aby žena mohla být onou
skutečně jemnou, citlivou a ušlechtilou paní jeho srdce. Nesmíme si myslet, že
taková žena bude křehká, změkčilá a v dnešním světě nepraktická. Skutečnost je
taková, že v proudech, které se skrze ženu toužící po Čistotě k Zemi snáší, je
ukryta veliká síla, pramenící od samotného dárce této síly, vznešeného
Stvořitele.
V zachvívání s těmito proudy pak ona žena
vykonává své denní činnosti. To, čeho dříve dosáhla s velkým úsilím, nyní
zvládne lehce a efektivně, neboť je otevřena mnohým pomocem, které ve velkém
soukolí nádherného soustrojí Stvoření vedou její kroky. Vše jako by jí
vycházelo vstříc a vše kolem ní může rozkvétat v požehnání, které skrze ni ve
světlém naladění jejího ducha proudí.
V tom spočívá tajemství hlubokého pouta-
přitažlivosti mezi mužem a ženou. Žena přijímaje shůry, má přivádět k Zemi
životadárné světlé proudy a vše kolem sebe tímto světlem oblažovat a povznášet.
A muž vyzbrojen mnohými dary, má tento vzácný klenot touhy po Světle chránit a
svými zemi bližšími schopnostmi jí umožňovat toto jemnější působení tak, že
vykonává vše hrubší a těžší. Žena se stane skutečně ušlechtilou a nikdy se
nesníží k hrubému chování a s její bytostí se neslučuje ani ledabylé odívání či
celkový projev. Je tak hodna úcty, se kterou se k ní muž bude chovat a
respektovat její potřeby a vše, co ona ve světlém napojení v domově či jinde,
kde působí, vytvoří. Muže si pak žena může vážit za to, že je pevný, silný a
dokáže měnit mnohé ve svém okolí, a přesto dokáže být současně s tím hluboko v
duši citlivý, vstřícný a ohleduplný.
Dva lidé, kteří našli jeden druhého na základě
stejnorodosti svých duší a kteří touží společně kráčet za jedním ušlechtilým
cílem, jenž je věčný a nepomíjivý, se nebudou spolu nikdy nudit a jejich vztah
nepohltí prázdná všednost. Naopak, jejich láska vzkvétá každou společně
prožitou chvílí stále více, a i když pomine mládí, a tělo se mění, mohou přijít
i velké osudové změny, oba přesto spojuje pouto hluboké duchovní lásky, která
stojí vysoko nade vším hmotným.
Krása, čistota a ušlechtilost ducha ze ženy
vyzařuje a dodává její bytosti i ve vyšším věku tajuplné kouzlo, takže je
půvabná a vznešená, i když se stala babičkou. Není to žádná upracovaná
stárnoucí máma, ktará se snaží všemožnými módními pomůckami zakrýt známky svých
přibývajících roků, ale je to moudrá žena, které si každý váží a přichází k ní
s pokorou pro radu. Nemusí se vůbec stydět za vrásky a za přibývající šediny, neboť
ony ve ve skutečnosti zdobí moudrost její bytosti a věkem nashromážděné vzácné
zkušenosti.
Pro každého člověka, zejména pak pro všechny
ženy platí jedna důležitá věc. I kdyby byl člověk
slavný a ovládal nejlépe činnost ve svém oboru, i kdyby plnil všechna Boží přikázání či rady v moudrých knihách a neměl by ve svém nitru místo pro lásku, nebyl by ve Stvoření ničím. Jen Láska vše prozařuje, všechno oživuje a do všeho vdechuje život. Vždyť i každé dítě je zrozeno z lásky dvou lidí a opět láska mateřská je tím, co jej provází v době jeho dětství a dospívání. Je to tak nádherně vetkáno hluboko do srdcí všech žen a matek, že nenechají nic slabého a bezbranného bez láskyplné náruči a hřejivé pomoci.
slavný a ovládal nejlépe činnost ve svém oboru, i kdyby plnil všechna Boží přikázání či rady v moudrých knihách a neměl by ve svém nitru místo pro lásku, nebyl by ve Stvoření ničím. Jen Láska vše prozařuje, všechno oživuje a do všeho vdechuje život. Vždyť i každé dítě je zrozeno z lásky dvou lidí a opět láska mateřská je tím, co jej provází v době jeho dětství a dospívání. Je to tak nádherně vetkáno hluboko do srdcí všech žen a matek, že nenechají nic slabého a bezbranného bez láskyplné náruči a hřejivé pomoci.
Láska je velikým bohatstvím duše, co vše
prozáří, zahřeje a projasní všemi barvami duhy. Život bez ní by byl nekonečnou
řádkou prázdných dní pustých a suchopárných. Ve všech dobách i v období nouze
byli lidé nade vše bohatí, když měli kolem sebe skutečné přátele a milující
rodinu.
Možná jsme my v dnešní době, kdy si můžeme
dovolit a koupit téměř vše, mnohem chudší. Žijeme v bytech, kde má každý člen
domácnosti svůj pokoj, kde tráví svůj volný čas sám u svého počítače. Lidé se
dnes tak málo schází, večery tráví u televize, která jim zaplní jejich
prázdnotu a oni nemusí vyhledávat kontakt s lidmi. Lidé ve městech pak zřídka
znají své sousedy. Spolu s moderními technologiemi a blahobytem se ztrácí
lidské teplo, ona vřelost, spoluprožívání osudů druhých a láskyplná pomoc
bližnímu.
Zamysleme se v tomto vánočním čase nad tím, co
bychom mohli každý tam kde právě jsme, udělat pro to, aby na světě bylo více
lásky. Nevymlouvejme se, že právě s lidmi, kteří nás obklopují, si nerozumí.
Lidé kteří jsou kolem nás a to, jak se k nám chovají, nám dělá zrcadlo, jací
jsme vůči nim my. Pokud se budeme usmívat, chovat se ohleduplně a empaticky,
budou se postupně lidé kolem nás měnit a chovat se hezky i k nám.
Proto nyní o Vánocích rozsviťme světla ve svých
duších, rozhojňujme radost a rozdávejme lásku. Ne snad pouze dárky a vším
hmotným, ale dávejme z hloubi srdce a potěšme své bližní tím, jací jsme. To
bude tím nejlepším vánočním darem, který můžeme dát nejen jim, ale hlavně sobě
a také celé Zemi. Protože když každý ve svém okolí rozmnoží dobré skutky a bude
dávat lásku, možná strhne lavinu, která pomůže znenadání rozsvítit a rozjasnit
mnoho duší, které po tomto zažehnutí již tak dlouho touží. A nebude již nic, co
bude ještě naši Zemi držet dole. Ona bude moci stoupat vzhůru spolu s lidskými
duchy, kteří svou touhou po Světle a čistými srdci naplněnými láskou,
tvoří mosty k vytouženým světlým výšinám.
M.M.
Žiadne komentáre:
Zverejnenie komentára
Komentáre sú moderované.