Stud 3. časť

Nebuďme pro muže laciným, snadno dosažitelným blýskavým šperkem, který brzy omrzí, protože jeho hodnota je bezcenná a potěšení z něj krátkodobé, neboť mimo své vnější krásy nemá co nabídnout.

Staňme se bytostmi jemnými, ušlechtilými, jež ve svém hlubokém nitru skrývají skutečné poklady ducha, které jsou nepomíjivé. I když se mění doba, politická situace, zaměstnání a móda, ony neztrácí svou hodnotu, naopak časem zrají jako víno.

A tak se zákonitě stává, že manželství založená na onom vnějším pozlátku čas brzy prověří. Takové dva lidi již nic více nespojuje, a proto mnohdy hledají potěšení jinde. Avšak skutečné naplnění, po kterém lidé podvědomě touží, naleznou pouze v těch pravých hodnotách, které nabízí naše nesmrtelná duše, a nikoli ve všem, co na zemi tak snadno pomíjí.

Muž podvědomě touží chránit onen čistý klenot, který žena skrývá ve své duši toužící po Světle. Vzbudí to v něm sílu a odvahu, která hory přenáší a jež v něm probudí skutečné ctnosti. Stane se rytířem, který se snaží vykonávat všechny těžší činnosti, aby žena mohla být onou skutečně jemnou, citlivou a ušlechtilou paní jeho srdce. Nesmíme si myslet, že taková žena bude křehká, změkčilá a v dnešním světě nepraktická. Skutečnost je taková, že v proudech, které se skrze ženu toužící po Čistotě k Zemi snáší, je ukryta veliká síla, pramenící od samotného dárce této síly, vznešeného Stvořitele.

V zachvívání s těmito proudy pak ona žena vykonává své denní činnosti. To, čeho dříve dosáhla  s velkým úsilím, nyní zvládne lehce a efektivně, neboť je otevřena mnohým pomocem, které ve velkém soukolí nádherného soustrojí Stvoření vedou její kroky. Vše jako by jí vycházelo vstříc a vše kolem ní může rozkvétat v požehnání, které skrze ni ve světlém naladění jejího ducha proudí.

V tom spočívá tajemství hlubokého pouta- přitažlivosti mezi mužem a ženou. Žena přijímaje shůry, má přivádět k Zemi životadárné světlé proudy a vše kolem sebe tímto světlem oblažovat a povznášet. A muž vyzbrojen mnohými dary, má tento vzácný klenot touhy po Světle chránit a svými zemi bližšími schopnostmi jí umožňovat toto jemnější působení tak, že vykonává vše hrubší a těžší. Žena se stane skutečně ušlechtilou a nikdy se nesníží k hrubému chování a s její bytostí se neslučuje ani ledabylé odívání či celkový projev. Je tak hodna úcty, se kterou se k ní muž bude chovat a respektovat její potřeby a vše, co ona ve světlém napojení v domově či jinde, kde působí, vytvoří. Muže si pak žena může vážit za to, že je pevný, silný a dokáže měnit mnohé ve svém okolí, a přesto dokáže být současně s tím hluboko v duši citlivý, vstřícný a ohleduplný.

V tom je kouzlo a tajný klíč ke šťastnému manželství.

Dva lidé, kteří našli jeden druhého na základě stejnorodosti svých duší a kteří touží společně kráčet za jedním ušlechtilým cílem, jenž je věčný a nepomíjivý, se nebudou spolu nikdy nudit a jejich vztah nepohltí prázdná všednost. Naopak, jejich láska vzkvétá každou společně prožitou chvílí stále více, a i když pomine mládí, a tělo se mění, mohou přijít i velké osudové změny, oba přesto spojuje pouto hluboké duchovní lásky, která stojí vysoko nade vším hmotným.

Krása, čistota a ušlechtilost ducha ze ženy vyzařuje a dodává její bytosti i ve vyšším věku tajuplné kouzlo, takže je půvabná a vznešená, i když se stala babičkou. Není to žádná upracovaná stárnoucí máma, ktará se snaží všemožnými módními pomůckami zakrýt známky svých přibývajících roků, ale je to moudrá žena, které si každý váží a přichází k ní s pokorou pro radu. Nemusí se vůbec stydět za vrásky a za přibývající šediny, neboť ony ve ve skutečnosti zdobí moudrost její bytosti a věkem nashromážděné vzácné zkušenosti.

Pro každého člověka, zejména pak pro všechny ženy platí jedna důležitá věc. I kdyby byl člověk
slavný a ovládal nejlépe činnost ve svém oboru, i kdyby plnil všechna Boží přikázání či rady v moudrých knihách a neměl by ve svém nitru místo pro lásku, nebyl by ve Stvoření ničím. Jen Láska vše prozařuje, všechno oživuje a do všeho vdechuje život. Vždyť i každé dítě je zrozeno z lásky dvou lidí a opět láska mateřská je tím, co jej provází v době jeho dětství a dospívání. Je to tak nádherně vetkáno hluboko do srdcí všech žen a matek, že nenechají nic slabého a bezbranného bez láskyplné náruči a hřejivé pomoci.

Láska je velikým bohatstvím duše, co vše prozáří, zahřeje a projasní všemi barvami duhy. Život bez ní by byl nekonečnou řádkou prázdných dní pustých a suchopárných. Ve všech dobách i v období nouze byli lidé nade vše bohatí, když měli kolem sebe skutečné přátele a milující rodinu.

Možná jsme my v dnešní době, kdy si můžeme dovolit a koupit téměř vše, mnohem chudší. Žijeme v bytech, kde má každý člen domácnosti svůj pokoj, kde tráví svůj volný čas sám u svého počítače. Lidé se dnes tak málo schází, večery tráví u televize, která jim zaplní jejich prázdnotu a oni nemusí vyhledávat kontakt s lidmi. Lidé ve městech pak zřídka znají své sousedy. Spolu s moderními technologiemi a blahobytem se ztrácí lidské teplo, ona vřelost, spoluprožívání osudů druhých a  láskyplná pomoc bližnímu.

Vzpomeňme na staré časy, kdy se lidé scházeli a trávili společně mnohem více času. Zejména v tento čas při dlouhých zimních večerech se scházela nejen rodina, ale i sousedé a přátelé.

Zamysleme se v tomto vánočním čase nad tím, co bychom mohli každý tam kde právě jsme, udělat pro to, aby na světě bylo více lásky. Nevymlouvejme se, že právě s lidmi, kteří nás obklopují, si nerozumí. Lidé kteří jsou kolem nás a to, jak se k nám chovají, nám dělá zrcadlo, jací jsme vůči nim my. Pokud se budeme usmívat, chovat se ohleduplně a empaticky, budou se postupně lidé kolem nás měnit a chovat se hezky i k nám. 

Proto nyní o Vánocích rozsviťme světla ve svých duších, rozhojňujme radost a rozdávejme lásku. Ne snad pouze dárky a vším hmotným, ale dávejme z hloubi srdce a potěšme své bližní tím, jací jsme. To bude tím nejlepším vánočním darem, který můžeme dát nejen jim, ale hlavně sobě a také celé Zemi. Protože když každý ve svém okolí rozmnoží dobré skutky a bude dávat lásku, možná strhne lavinu, která pomůže znenadání rozsvítit a rozjasnit mnoho duší, které po tomto zažehnutí již tak dlouho touží. A nebude již nic, co bude ještě naši Zemi držet dole. Ona bude moci stoupat vzhůru spolu s lidskými duchy, kteří  svou touhou po Světle a čistými srdci naplněnými láskou, tvoří mosty k vytouženým světlým výšinám.

M.M.

1. časť

2. časť

Článok prevzatý z:

http://www.cesta-zeny.sk/news/stud-cast-3-1/