30. 12. 2015

Konšpirácie! Prečo viacmenej áno?

Milan Šupa

Je známe, že v slobodnom priestore internetu nájdeme mnoho takzvaných konšpiračných teórií. Teórií, snažiacich sa odhaľovať utajené, alebo neznáme skutočnosti, skryté za každodennou realitou.

V tejto oblasti je možné nájsť množstvo najfantastickejších tvrdení, poriadne pritiahnutých za vlasy, ktoré musí človek po reálnom zvážení zavrhnúť ako nezmysel. Avšak aj napriek tomu má konšpiratívny postoj k realite nášho sveta svoje opodstatnenie. Lebo žiaľ, svet je naozaj plný neuveriteľného pokrytectva a takmer všetko, čo sa navonok javí určitým spôsobom, nie je vôbec takým v skutočnosti a vo svojej najskrytejšej podstate. Žijeme totiž v realite, ktorá je často iba vonkajšou fasádou a až za ňou sa skrýva skutočná pravda, ktorú má oná fasáda maskovať a ukrývať.

Už v evanjeliách môžeme nájsť svedectvo o tom, že na zemi sú mnohé skutočnosti iné, než ako sa javia navonok. Ježiš raz napríklad riekol zákonníkom a farizejom: Ste ako obielené hroby, navonok honosné a majestátne, avšak vo vnútri plné hniloby a nečistoty.

A spomenuté Ježišove slová majú omnoho širšiu platnosť. Majú charakter všeobecný a vzťahujú sa na všetky vonkajšie deje a skutočnosti našej reality, plnej pokrytectva.

26. 12. 2015

Dobro nesmie rezignovať!

Milan Šupa

Obraz prvý: Rohanské vojsko cvála na pomoc gondorskej ríši. Keď vyšli na kopec, kráľ Theoden uvidel smrteľný zápas mesta Minas Tirith. A zovrelo mu srdce. Potom však zvolal mocným hlasom, akým ho už dávno nikto nepočul zvolať: Čas boja nadišiel! Rytieri, taste meče, nech sa zablýska ich ostrie! Bez milosti bite nepriateľa! Vpred!
A rohanská jazda udrela ako víchor z boku na nepriateľa, plne zamestnaného dobíjaním mesta.
Nepriateľskými šíkmi prebehol úľak, potom zdesenie a nakoniec sa dali na útek. A rohanskí jazdci s víťaznou piesňou na perách cválali sem a a tam a ostrím svojich mečov bili nepriateľa tak, že uniknúť sa podarilo iba nemnohým.
* * *
Obraz druhý: Vojsko rytierov Svetla sa priblížilo k hmotnosti. Vtedy uzreli smrteľný zápas planéty Zem.
Ich Kráľ a Vládca však zvolal mocným hlasom: Rytieri, čas boja nadišiel! Taste meče, nech sa zablýska ich ostrie! Bez milosti bite nepriateľa! Bez milosti bite všetko zlo a všetkých tých, ktorí sú s ním akýmkoľvek spôsobom spojení! Vpred!
A nespočetné voje rytierov Svetla udreli do temnoty Zeme, ktorú zachvátila hrôza. Oni však, s víťaznou piesňou na perách bez milosti bili nepriateľa, nemilosrdne bili všetko zlo ako i všetkých tých, ktorí s ním boli akýmkoľvek spôsobom spojení.
* * *

14. 12. 2015

Neznáme zo života syna Božieho Ježiša

Poutník na Boží cestě

Krásný letní den chýlil se ku konci. Sluneční paprsky dopadaly šikmo na lesknoucí se zrcadlo jezera a zlatilo všechno kolem dokola. Po silnici ubíral se poutník, ponořen v hlubokých myšlenkách. V pravici měl dlouhou hůl, levá ruka visela volně dolů. Všechny jeho pohyby byly nenucené a ušlechtilé. Jeho kroky nezanechávaly v prachu silnice téměř ani stopy. Stádo ovcí běželo po silnici proti němu. Dva statní psi, štěkající pobíhali kolem veselo. Pastýř šel unaven opodál za nimi.

Poutník pozvedl hlavu, pak ustoupil stranou, ponechávaje tak zvířatům volnou cestu. Radostně spočinul na nich jeho zrak. Bylo to, jakoby i ona vyciťovala onu dobrotu, neboť jedna ovce přes druhou spěchala do jeho blízkosti a tlačila se k němu. Několik jehňátek zůstalo u něho, jakoby očekávala, že se jim dostane zvláštního pohlazení a pozornosti. Svou krásnou formovanou rukou pohladil lehce jejich huňaté hlavy a nejmenší z malých pozvedl na své ruce.

Pastýř přistoupil blíže, pozdravil poutníka a zvědavě si ho prohlížel.

"Cizinče, máš tak rád zvířata?" tázal se udiveně. "Moje ovce jsou jinak velmi plaché. Jsi snad také pastýřem?"
"Snad jim také jednou budu," usmál se tázající a postavil zvířátko opatrně na zem.

Teprve nyní si pastýř všiml, jak mlád jest poutník. Z dálky ho považoval za staršího, zralého muže. Měl podlouhý obličej, pravidelných a překrásných, ušlechtilých tahů. Ač vlasy i vousy byly pěstovány, přece vypadaly, jakoby se jich nůžky již dávno nedotkly. Snad složil poutník nějaký slib.

"Jak se jmenuje ono městečko na jezeře?" tázal se mladý muž.

"Tiberias."

Poutník vlídně poděkoval a rozloučil se a již kráčel statně jako dosud, směrem k obci. U jezera se hrály děti. Nezvedly téměř zraků, když poutník kráčel kolem nich. Byly zvyklé cizincům. Muž zůstal státi u jedné skupinky a pozoroval dětskou hru, aniž by se děti nějak vyrušily. Chlapci udělali si v písku malé, ploché jamky, a snažili se načerpati do nich vodu.

"Půjč mi svoji hůl," oslovil náhle jeden z chlapců muže. "Chci udělati stružku k jezeru."

8. 12. 2015

Recepty prírodnej zubnej pasty

V bežných zubných pastách sa nachádza veľa chemických látok, ktoré nie sú prospešné pre zdravie človeka, ako napríklad fluorid, parabény, triclosan, laurylsulfát sodný, a iné. Pokiaľ si ale zubnú pastu vyrobíme doma, z prírodných surovín, môže byť pre nás dokonca liečivá. Vyrobiť si zubnú pastu je jednoduché.
Je dobré vedieť:
Klinčeky, ktoré sa používajú ako zložka v domácej zubnej paste, môžu efektívne potlačiť bolesti zubov.
Šalvia je užitočná pri krvácaní z ďasien.
Rozmarín je schopný zlepšiť krvný obeh.
Tymián výborne ničí baktérie, ktoré sa objavujú v ústnej dutine.
Čajovník pomôže zbaviť sa zubného kazu a zápalu ďasien.
Mäta prieporná odstraňuje zápal a bolesť pri zubnom kaze, taktiež osviežuje dych.

6. 12. 2015

Stud 3. časť

Nebuďme pro muže laciným, snadno dosažitelným blýskavým šperkem, který brzy omrzí, protože jeho hodnota je bezcenná a potěšení z něj krátkodobé, neboť mimo své vnější krásy nemá co nabídnout.

Staňme se bytostmi jemnými, ušlechtilými, jež ve svém hlubokém nitru skrývají skutečné poklady ducha, které jsou nepomíjivé. I když se mění doba, politická situace, zaměstnání a móda, ony neztrácí svou hodnotu, naopak časem zrají jako víno.

A tak se zákonitě stává, že manželství založená na onom vnějším pozlátku čas brzy prověří. Takové dva lidi již nic více nespojuje, a proto mnohdy hledají potěšení jinde. Avšak skutečné naplnění, po kterém lidé podvědomě touží, naleznou pouze v těch pravých hodnotách, které nabízí naše nesmrtelná duše, a nikoli ve všem, co na zemi tak snadno pomíjí.

Muž podvědomě touží chránit onen čistý klenot, který žena skrývá ve své duši toužící po Světle. Vzbudí to v něm sílu a odvahu, která hory přenáší a jež v něm probudí skutečné ctnosti. Stane se rytířem, který se snaží vykonávat všechny těžší činnosti, aby žena mohla být onou skutečně jemnou, citlivou a ušlechtilou paní jeho srdce. Nesmíme si myslet, že taková žena bude křehká, změkčilá a v dnešním světě nepraktická. Skutečnost je taková, že v proudech, které se skrze ženu toužící po Čistotě k Zemi snáší, je ukryta veliká síla, pramenící od samotného dárce této síly, vznešeného Stvořitele.

3. 12. 2015

Bezák, cirkevné majetky a budúcnosť

Emil Páleš

Když se před dvěma lety rozkřiklo, že arcibiskup Róbert Bezák udělal něco zlého, měl jsem vidění. Bezák stál u stolu s papírem a s perem v ruce a někdo mu říká: Podepiš, že přebíráš arcidiecézi v pořádku!


Poctivý biskup byl překvapením

Ze znění obvinění mi bylo hned jasné, že jen odvádějí pozornost od skutečnosti. Bezák prý nosil džíny, šel s někým v tělocvičně do sprchy, zřídil v arcibiskupském paláci restauraci... Nikde jinde přece církvi nevadí, když kněží mají tajně ženy, obtěžují chlapce, rozkrádají majetek nebo i nevěří v Boha. Důležité je jen dekórum a loajalita. Tady muselo jít o něco, na čem církvi opravdu záleží – o peníze. Bezák někoho ohrozil.

Bezákův předchůdce, arcibiskup Sokol, zjevně tuneloval svou diecézi. Stovky miliónů slovenských korun proudilo cestami nevýhodnými pro diecézi a mimo oficiální účetnictví. Prodával nebo pronajímal církevní pozemky nevýhodně přes spřízněné firmy; dary amerických Slováků pro trnavskou diecézi si ponechal osobně. Jestli se Bezák něco dověděl, bylo to díky náhodám a byl to jen vrchol ledovce. Třeba když přicházeli podnikatelé a ptali se, zda postačí „obvyklá suma“ jako úplatek. Nebo se objevil šek na milion dolarů a nebylo jasné, za co.

Počítali snad s tím, že jednoduchý řeholník, hoch z vesnice jim půjde na ruku? Ale Bezák byl tak poctivý, tak naivní, že nepochopil, co se od něj očekává. Pustil se do dělání pořádků. Informoval Svatou stolici o závažných problémech spojených se stavem hospodaření arcidiecéze a žádal o kontrolu. Když jeho žádost zůstala bez odezvy, dal provést nezávislý ekonomický audit. Svatý stolec pak vyslal apoštolskou vizitaci, která se však místo hospodaření zajímala o Bezákovu osobu. Jejím posláním bylo shromáždit materiál proti Bezákovi. Nebyla to ani obvinění, jen alibisticky kladené otázky, které ho obestíraly řečmi. Bezák byl trochu podezřelý ze všeho. Papežský nuncius ho vyzval k dobrovolné rezignaci z funkce arcibiskupa. Sám prý dobře ví proč a má o tom mlčet. Ale Bezák se ptal: proč? Tak ho odvolali bez udání důvodu.

Pojednou zůstanete bez přátel – všichni se vás straní jako malomocného. Žádný ze slovenských biskupů se za něj nepřimluvil. „Kostky již byly vrženy“, jak řekl arcibiskup Zvolenský, a kdokoliv by se ho zastával, poškodil by tím zbytečně jen sám sebe. Vždyť mu to přece řekli jasně: byl „nekolegiální“. Tak proč se tak trapně dál vyptává na něco, co nikdo nemůže říct nahlas? Jen čeští kardinálové a preláti se ho zastali. Češi si zaslouží mít Bezáka, pokud by snad byl rehabilitován. Tomáš Halík měl odvahu říct, že Svatý Otec se zřejmě mýlí. Vzápětí ho však omluvil tím, že není informován.

2. 12. 2015

Európska identita - výzvy a úlohy

Emil Páleš

            V starodávnej orfickej poéme sa Zeus pýta bohyne Noci: ako má usporiadať svet tak, aby všetko bolo jedno a zároveň časti boli odlišné? A noc mu odpovedá: ukuj zlatú reťaz z éteru, čo mocným putom zviaže všetky veci. Jednotu pri zachovaní rôznosti si súdobá Európa vytýčila za svoj cieľ. Rozdelená a spustošená nacionalizmami po dvoch svetových vojnách hľadala mier a integráciu. Ale čo zjednocuje Európu? Čo je tá Diova zlatá reťaz?

            Zakreslime si na časovú os rôznych „otcov Európy“, ako Karol Veľký alebo Karol V., ktorý pred 500 rokmi neúnavne cestoval a vyzýval k zjednoteniu zoči-voči tureckej hrozbe. Sú to obdobia Zachariela, archanjela jupiterskej sféry. Zachariel je géniom Európy. Indoeurópania sa sformovali niekde vo vnútrozemí východnej Európy v úcte k hromovládnemu bohu spravodlivosti. Odtiaľ sa neskôr rozšírili aj do Ázie. Indoeurópske slová pre človeka, muža majú spoločný koreň so slovom myslieť. Európan je ten, ktorý myslí.

            Najprv diagnóza: čím trpí Európa? Je ako telo, ktoré sa rozkladá, pretože mu uletela duša a nič ho viac nedrží pohromade. Ľavá ruka nevie, čo robí pravá; každý si robí svoje a neslúži ničom stálemu ani ničomu spoločnému. Prijali sme zákony na ochranu schengenských hraníc. Ale kto ich plní, tomu už o pár rokov hrozia, že ho vylúčia z únie. A o pár ďalších mesiacov už tí čo hrozili, sami stavajú ploty a teraz rokujú aj o mini-Schengene, aby nebol voľný pohyb napríklad ani medzi Čechami a Nemeckom.