31. 12. 2015
30. 12. 2015
Konšpirácie! Prečo viacmenej áno?
Milan Šupa
Je známe, že v slobodnom priestore internetu nájdeme mnoho takzvaných konšpiračných teórií. Teórií, snažiacich sa odhaľovať utajené, alebo neznáme skutočnosti, skryté za každodennou realitou.
V tejto oblasti je možné nájsť množstvo najfantastickejších tvrdení, poriadne pritiahnutých za vlasy, ktoré musí človek po reálnom zvážení zavrhnúť ako nezmysel. Avšak aj napriek tomu má konšpiratívny postoj k realite nášho sveta svoje opodstatnenie. Lebo žiaľ, svet je naozaj plný neuveriteľného pokrytectva a takmer všetko, čo sa navonok javí určitým spôsobom, nie je vôbec takým v skutočnosti a vo svojej najskrytejšej podstate. Žijeme totiž v realite, ktorá je často iba vonkajšou fasádou a až za ňou sa skrýva skutočná pravda, ktorú má oná fasáda maskovať a ukrývať.
Už v evanjeliách môžeme nájsť svedectvo o tom, že na zemi sú mnohé skutočnosti iné, než ako sa javia navonok. Ježiš raz napríklad riekol zákonníkom a farizejom: Ste ako obielené hroby, navonok honosné a majestátne, avšak vo vnútri plné hniloby a nečistoty.
A spomenuté Ježišove slová majú omnoho širšiu platnosť. Majú charakter všeobecný a vzťahujú sa na všetky vonkajšie deje a skutočnosti našej reality, plnej pokrytectva.
26. 12. 2015
Dobro nesmie rezignovať!
Milan Šupa
Obraz prvý: Rohanské vojsko cvála na pomoc gondorskej ríši. Keď vyšli na kopec, kráľ Theoden uvidel smrteľný zápas mesta Minas Tirith. A zovrelo mu srdce. Potom však zvolal mocným hlasom, akým ho už dávno nikto nepočul zvolať: Čas boja nadišiel! Rytieri, taste meče, nech sa zablýska ich ostrie! Bez milosti bite nepriateľa! Vpred!
A rohanská jazda udrela ako víchor z boku na nepriateľa, plne zamestnaného dobíjaním mesta.
Nepriateľskými šíkmi prebehol úľak, potom zdesenie a nakoniec sa dali na útek. A rohanskí jazdci s víťaznou piesňou na perách cválali sem a a tam a ostrím svojich mečov bili nepriateľa tak, že uniknúť sa podarilo iba nemnohým.
* * *
Obraz druhý: Vojsko rytierov Svetla sa priblížilo k hmotnosti. Vtedy uzreli smrteľný zápas planéty Zem.
Ich Kráľ a Vládca však zvolal mocným hlasom: Rytieri, čas boja nadišiel! Taste meče, nech sa zablýska ich ostrie! Bez milosti bite nepriateľa! Bez milosti bite všetko zlo a všetkých tých, ktorí sú s ním akýmkoľvek spôsobom spojení! Vpred!
A nespočetné voje rytierov Svetla udreli do temnoty Zeme, ktorú zachvátila hrôza. Oni však, s víťaznou piesňou na perách bez milosti bili nepriateľa, nemilosrdne bili všetko zlo ako i všetkých tých, ktorí s ním boli akýmkoľvek spôsobom spojení.
* * *
25. 12. 2015
24. 12. 2015
23. 12. 2015
22. 12. 2015
17. 12. 2015
14. 12. 2015
Neznáme zo života syna Božieho Ježiša
Poutník
na Boží cestě
Krásný
letní den chýlil se ku konci. Sluneční paprsky dopadaly šikmo na lesknoucí se
zrcadlo jezera a zlatilo všechno kolem dokola. Po silnici ubíral se poutník,
ponořen v hlubokých myšlenkách. V pravici měl dlouhou hůl, levá ruka visela
volně dolů. Všechny jeho pohyby byly nenucené a ušlechtilé. Jeho kroky
nezanechávaly v prachu silnice téměř ani stopy. Stádo ovcí běželo po silnici
proti němu. Dva statní psi, štěkající pobíhali kolem veselo. Pastýř šel unaven
opodál za nimi.
Poutník
pozvedl hlavu, pak ustoupil stranou, ponechávaje tak zvířatům volnou cestu.
Radostně spočinul na nich jeho zrak. Bylo to, jakoby i ona vyciťovala onu
dobrotu, neboť jedna ovce přes druhou spěchala do jeho blízkosti a tlačila se k
němu. Několik jehňátek zůstalo u něho, jakoby očekávala, že se jim dostane
zvláštního pohlazení a pozornosti. Svou krásnou formovanou rukou pohladil lehce
jejich huňaté hlavy a nejmenší z malých pozvedl na své ruce.
Pastýř
přistoupil blíže, pozdravil poutníka a zvědavě si ho prohlížel.
"Cizinče,
máš tak rád zvířata?" tázal se udiveně. "Moje ovce jsou jinak velmi
plaché. Jsi snad také pastýřem?"
"Snad
jim také jednou budu," usmál se tázající a postavil zvířátko opatrně na
zem.
Teprve
nyní si pastýř všiml, jak mlád jest poutník. Z dálky ho považoval za staršího,
zralého muže. Měl podlouhý obličej, pravidelných a překrásných, ušlechtilých
tahů. Ač vlasy i vousy byly pěstovány, přece vypadaly, jakoby se jich nůžky již
dávno nedotkly. Snad složil poutník nějaký slib.
"Jak
se jmenuje ono městečko na jezeře?" tázal se mladý muž.
"Tiberias."
Poutník
vlídně poděkoval a rozloučil se a již kráčel statně jako dosud, směrem k obci.
U jezera se hrály děti. Nezvedly téměř zraků, když poutník kráčel kolem nich. Byly
zvyklé cizincům. Muž zůstal státi u jedné skupinky a pozoroval dětskou hru,
aniž by se děti nějak vyrušily. Chlapci udělali si v písku malé, ploché jamky,
a snažili se načerpati do nich vodu.
"Půjč
mi svoji hůl," oslovil náhle jeden z chlapců muže. "Chci udělati
stružku k jezeru."
13. 12. 2015
8. 12. 2015
Recepty prírodnej zubnej pasty
V bežných zubných pastách sa nachádza veľa chemických látok, ktoré nie sú
prospešné pre zdravie človeka, ako napríklad fluorid, parabény, triclosan,
laurylsulfát sodný, a iné. Pokiaľ si ale zubnú pastu vyrobíme doma, z
prírodných surovín, môže byť pre nás dokonca liečivá. Vyrobiť si zubnú pastu je
jednoduché.
Je dobré vedieť:
Klinčeky, ktoré
sa používajú ako zložka v domácej zubnej paste, môžu efektívne potlačiť bolesti
zubov.
Šalvia je
užitočná pri krvácaní z ďasien.
Rozmarín je
schopný zlepšiť krvný obeh.
Tymián výborne
ničí baktérie, ktoré sa objavujú v ústnej dutine.
Čajovník pomôže
zbaviť sa zubného kazu a zápalu ďasien.
Mäta prieporná
odstraňuje zápal a bolesť pri zubnom kaze, taktiež osviežuje dych.
7. 12. 2015
6. 12. 2015
Stud 3. časť
Nebuďme pro muže laciným, snadno dosažitelným
blýskavým šperkem, který brzy omrzí, protože jeho hodnota je bezcenná a
potěšení z něj krátkodobé, neboť mimo své vnější krásy nemá co nabídnout.
Staňme se bytostmi jemnými, ušlechtilými, jež ve
svém hlubokém nitru skrývají skutečné poklady ducha, které jsou nepomíjivé. I
když se mění doba, politická situace, zaměstnání a móda, ony neztrácí svou
hodnotu, naopak časem zrají jako víno.
A tak se zákonitě stává, že manželství založená
na onom vnějším pozlátku čas brzy prověří. Takové dva lidi již nic více
nespojuje, a proto mnohdy hledají potěšení jinde. Avšak skutečné naplnění, po
kterém lidé podvědomě touží, naleznou pouze v těch pravých hodnotách, které
nabízí naše nesmrtelná duše, a nikoli ve všem, co na zemi tak snadno pomíjí.
Muž podvědomě touží chránit onen čistý klenot,
který žena skrývá ve své duši toužící po Světle. Vzbudí to v něm sílu a odvahu,
která hory přenáší a jež v něm probudí skutečné ctnosti. Stane se rytířem,
který se snaží vykonávat všechny těžší činnosti, aby žena mohla být onou
skutečně jemnou, citlivou a ušlechtilou paní jeho srdce. Nesmíme si myslet, že
taková žena bude křehká, změkčilá a v dnešním světě nepraktická. Skutečnost je
taková, že v proudech, které se skrze ženu toužící po Čistotě k Zemi snáší, je
ukryta veliká síla, pramenící od samotného dárce této síly, vznešeného
Stvořitele.
3. 12. 2015
Bezák, cirkevné majetky a budúcnosť
Emil Páleš
Když se před dvěma lety rozkřiklo, že arcibiskup Róbert Bezák udělal něco zlého, měl jsem vidění. Bezák stál u stolu s papírem a s perem v ruce a někdo mu říká: Podepiš, že přebíráš arcidiecézi v pořádku!
Poctivý biskup byl překvapením
Ze znění obvinění mi bylo hned jasné, že jen odvádějí pozornost od skutečnosti. Bezák prý nosil džíny, šel s někým v tělocvičně do sprchy, zřídil v arcibiskupském paláci restauraci... Nikde jinde přece církvi nevadí, když kněží mají tajně ženy, obtěžují chlapce, rozkrádají majetek nebo i nevěří v Boha. Důležité je jen dekórum a loajalita. Tady muselo jít o něco, na čem církvi opravdu záleží – o peníze. Bezák někoho ohrozil.
Bezákův předchůdce, arcibiskup Sokol, zjevně tuneloval svou diecézi. Stovky miliónů slovenských korun proudilo cestami nevýhodnými pro diecézi a mimo oficiální účetnictví. Prodával nebo pronajímal církevní pozemky nevýhodně přes spřízněné firmy; dary amerických Slováků pro trnavskou diecézi si ponechal osobně. Jestli se Bezák něco dověděl, bylo to díky náhodám a byl to jen vrchol ledovce. Třeba když přicházeli podnikatelé a ptali se, zda postačí „obvyklá suma“ jako úplatek. Nebo se objevil šek na milion dolarů a nebylo jasné, za co.
Počítali snad s tím, že jednoduchý řeholník, hoch z vesnice jim půjde na ruku? Ale Bezák byl tak poctivý, tak naivní, že nepochopil, co se od něj očekává. Pustil se do dělání pořádků. Informoval Svatou stolici o závažných problémech spojených se stavem hospodaření arcidiecéze a žádal o kontrolu. Když jeho žádost zůstala bez odezvy, dal provést nezávislý ekonomický audit. Svatý stolec pak vyslal apoštolskou vizitaci, která se však místo hospodaření zajímala o Bezákovu osobu. Jejím posláním bylo shromáždit materiál proti Bezákovi. Nebyla to ani obvinění, jen alibisticky kladené otázky, které ho obestíraly řečmi. Bezák byl trochu podezřelý ze všeho. Papežský nuncius ho vyzval k dobrovolné rezignaci z funkce arcibiskupa. Sám prý dobře ví proč a má o tom mlčet. Ale Bezák se ptal: proč? Tak ho odvolali bez udání důvodu.
Pojednou zůstanete bez přátel – všichni se vás straní jako malomocného. Žádný ze slovenských biskupů se za něj nepřimluvil. „Kostky již byly vrženy“, jak řekl arcibiskup Zvolenský, a kdokoliv by se ho zastával, poškodil by tím zbytečně jen sám sebe. Vždyť mu to přece řekli jasně: byl „nekolegiální“. Tak proč se tak trapně dál vyptává na něco, co nikdo nemůže říct nahlas? Jen čeští kardinálové a preláti se ho zastali. Češi si zaslouží mít Bezáka, pokud by snad byl rehabilitován. Tomáš Halík měl odvahu říct, že Svatý Otec se zřejmě mýlí. Vzápětí ho však omluvil tím, že není informován.
2. 12. 2015
Európska identita - výzvy a úlohy
Emil Páleš
V starodávnej orfickej poéme sa Zeus pýta bohyne Noci: ako má usporiadať svet tak, aby všetko bolo jedno a zároveň časti boli odlišné? A noc mu odpovedá: ukuj zlatú reťaz z éteru, čo mocným putom zviaže všetky veci. Jednotu pri zachovaní rôznosti si súdobá Európa vytýčila za svoj cieľ. Rozdelená a spustošená nacionalizmami po dvoch svetových vojnách hľadala mier a integráciu. Ale čo zjednocuje Európu? Čo je tá Diova zlatá reťaz?
Zakreslime si na časovú os rôznych „otcov Európy“, ako Karol Veľký alebo Karol V., ktorý pred 500 rokmi neúnavne cestoval a vyzýval k zjednoteniu zoči-voči tureckej hrozbe. Sú to obdobia Zachariela, archanjela jupiterskej sféry. Zachariel je géniom Európy. Indoeurópania sa sformovali niekde vo vnútrozemí východnej Európy v úcte k hromovládnemu bohu spravodlivosti. Odtiaľ sa neskôr rozšírili aj do Ázie. Indoeurópske slová pre človeka, muža majú spoločný koreň so slovom myslieť. Európan je ten, ktorý myslí.
Najprv diagnóza: čím trpí Európa? Je ako telo, ktoré sa rozkladá, pretože mu uletela duša a nič ho viac nedrží pohromade. Ľavá ruka nevie, čo robí pravá; každý si robí svoje a neslúži ničom stálemu ani ničomu spoločnému. Prijali sme zákony na ochranu schengenských hraníc. Ale kto ich plní, tomu už o pár rokov hrozia, že ho vylúčia z únie. A o pár ďalších mesiacov už tí čo hrozili, sami stavajú ploty a teraz rokujú aj o mini-Schengene, aby nebol voľný pohyb napríklad ani medzi Čechami a Nemeckom.
Prihlásiť na odber:
Príspevky (Atom)