Ženino kráľovstvo

Monika Bílková

 Království pravé ženy není nikde jinde než doma, v domácnosti. Tam se žena může a má stát opravdovou královnou.

      Ó, ženy, jaký je to nesmírně krásný úkol, který smíme splňovat.

Udržovat útulný, čistý a zářivý domov, který bude vždycky muži i dětem útočištěm míru a radosti, útěchy a posily.
      My, jako ženy, máme moc svými myšlenkami prozařovat a prosvětlovat své okolí. Každý, kdo jen vstoupí do našeho domu, měl by vycítit harmonii, pohodu a láskyplnou péči paní domu. Měl by ho uchvátit čistý a jednoduchý smysl pro krásu, která jde vidět na každém kousku, kde spočinuly ženiny jemné ruce a zanechaly tam dotek ušlechtilosti.

      Ale i veškeré naše konání a jednání musí být neustále zušlechťováno. Náš zevnějšek by měl být vždy upravený a uhlazený. Dlouhé šaty mají zdobit naši postavu místo množství šperků. Ženský oděv chrání ženu před nečistými pohledy, které by na ní chtěly spočinout a ulpět. On je tím posledním záhalem, který nosíme. Takto upravená žena bude i po dvaceti letech manželství v muži vyvolávat úctu a obdiv. Bude v něm posilovat všechny ctnosti pravého mužství i nejněžnější ohleduplnost. Ne nadarmo se říká, že šaty dělají člověka.

      Představme si dnešní moderní ženu, která je na veřejností sice perfektně upravená, ale doma před svým manželem pobíhá spoře oděná nebo třeba jen ve vytahaných teplácích. Takový pohled na ženu není pěkný, je to potupa ženství a v muži nemůže posilnit žádnou ušlechtilou vlastnost, natož úctu k jeho ženě. Naopak může vyvolávat jen pudy a nedůstojné myšlenky. Právě tam, kde je to nejdůležitější, ženy o sebe nejméně dbají.
      
      Při pozorování ženy během jejího vykonávání domácích prací bychom měli vidět ,,tanec“. Souhru lehkých a ladných pohybů. Jak její šikovné a hbité ruce hravě zvládají každou činnost, kterou jí domácnost připraví. Správná hospodyňka bude totiž už od rána nacházet vždy nové povinnosti, které je nutno vykonat pro blahodárný chod domu.

      Jednou z hlavních činností ženy je příprava pokrmů. Jídlo je dar Boží, díky němuž můžeme udržovat své tělo, jakožto důležitý nástroj ducha, zdravé a plné síly. Ale nemáme zodpovědnost jen za své vlastní tělo, ale také za těla našich dětí, která nám byla svěřena, za muže a za všechny ostatní, komu vaříme a pokrm nabízíme. Během vaření nejsou důležité jenom zdravé ingredience. Většina z nás je si jistě vědoma toho, jak velmi můžeme ovlivnit výsledek i svým osobním naladěním, svým vyzařováním.

Jak asi vyzařuje šťavnatý řízek s výtečným bramborovým salátem, který jsme připravovaly ve spěchu, stresu a ještě s myšlenkami typu: ,,Ten můj Franta mi zase ani trochu nepomáhá. Zas se jen povaluje u televize a sleduje fotbal.“

Takový oběd, který nese tuto negativní informaci ještě více posilní mužovu bezohlednost vůči rodině. Proto si vždy hlídejme svou mysl a vkládejme do pokrmů jen krásné, láskyplné a obětavé myšlenky, abychom pomohly v muži posilnit ty dobré vlastnosti. Nezapomínejme také na děkovnou modlitbu za dar jídla. Ta má velikou sílu, pokud je upřímně pronesená. Dokáže úplně pozměnit vibraci, kterou v sobě pokrm nesl. 

To stejné platí i po použití mikrovlnky, která ničí a rozkládá správné vazby molekul v jídle, pokrm mění na cosi, co působí negativně a mnohdy i jako jed, konkrétně například u mléka. Čistá vděčná děkovná modlitba nad jídlem dokáže pokrm natolik prozářit, že vnitřní struktura jídla se dá po takové modlitbě zpátky do harmonických vazeb.

      Většina dnešních žen příliš mnoho mluví. To je známá věc. Ale oproti vyřčeným slovům vyprodukujeme za celý den nepoměrně větší množství myšlenek. Ženy, mysleme vždy na to, že i když naše myšlenky nikdo neslyší ani nevidí, Zákony Boží je registrují. I tu nejnepatrnější z nich. Každý člověk má kolem sebe neviditelné okolí protkané myšlenkovými formami, které neustále vytváří. Tyto myšlenkové formy přitahují zase jim podobné a navzájem se ovlivňují. Proto dbejme na naši mysl a zbytečně si nepohrávejme s myšlenkami, které nenesou pečeť ušlechtilosti a krásy. Žena má udržovat svůj krb myšlenek vždy čistý, má tvořit jen povznášející, hřejivé a posilňující myšlenky.

      Vlivy myšlenek mezi blízkými lidmi jsou velice silné. Manželství to jenom potvrzuje. Jak často se stává, že jeden z manželů na něco pomyslí a druhý se ho na to vzápětí zeptá, aniž by to ten první předtím naznačil. Proto když například přijde manžel večer vyčerpaný z práce, obtěžkán myšlenkami plnými starostí, je ženiným úkolem, aby zůstala bdělá a na stráži před nečistými vlivy z venku.

Hned, jakmile žena svým jemnějším cítěním něco takového zachytí, měla by zůstat pevně zakotvená v proudech Světla a tyto přivádět ke svému muži.

Pokud se celý den budeme poctivě snažit udržovat dobré chtění a touhu po Světlých výšinách, nic nás nevyvede z harmonie. Můžeme svým neviditelným tkaním v krátkém okamžiku zahnat celé zástupy špatných myšlenek a chmur , které by se snad chtěly v našem domě uchytit. I žena má být odvážná. Vždyť jen odvážným pomáhá Bůh.
Žena má být stále ve střehu před falešným našeptáváním a vlivy temna, které neustále slídí a bez přestání hledá sebemenší skulinku, kde by mohlo proniknout a uškodit. Žijeme v takové době a proto se podle toho musíme vyzbrojit a nenechat se ničím ovlivnit.

      A v neposlední řadě je důležité hlavně pro ty z nás, které se snažíme být v kontaktu s přírodními bytostmi a milujeme přírodu, aby naše myšlenky byly čisté jako křišťál, protože nečistý myšlenkový a emoční ,,odpad“, který z nás vychází, pociťují tyto bytosti jako velmi hutné, tvrdé a řezavé energie, a vzdalují se od míst, kde jsou tyto nahromaděny. Bytosti přírody přitahují lidé, kteří vyzařují štěstí, vyrovnanost a lásku ke všemu živému.

  S myšlenkami také úzce souvisí naše řeč. Milé ženy, nechť ta zní jako zurčící potůček, který pohladí a osvěží. Tón ať je jako lahodná hudba a perlivý srdečný smích nechť je důkazem radostného činu. Hlasitá a upovídaná žena nebude nikdy působit žensky.

Řeč je dar, který byl dán Stvořitelem jenom lidem. Proto si ho važme a buďme si vědomy zodpovědnosti, kterou její používání obnáší, neboť síla Slova je obrovská a dalekosáhlá.

      Taky bychom měli více zpívat a hlavně dětem. Protože zpěv má léčivé účinky a přitahuje do domu dobrodějné bytosti. Ukolébavku, kterou maminka s láskou zpívá nad postýlkou svého děťátka, si toto bude pamatovat po celý život.

      Každá žena by také měla nalézt a pocítit sílu mlčení. Neboť kdo chce přijímat poselství shůry, ten nesmí nechat hlasitě znít svá vlastní slova. Jinak by přehlušil jemné hlasy, které se k němu přibližují s radami a pomocí. To ale neznamená, že máme pořád mlčet a být skoupé na slovo. Žena se musí namáhat ve všem hledat rovnováhu a zlatou střední cestu.

      Každá z nás touží po štěstí. Není jediné, co by netoužila. Ale jak se dá docílit toho, abychom byly trvalé šťastné?

K tomu vede jen jediná cesta. Začít plnit úkol Stvořitelem nám, ženám, svěřený. To znamená stát ve Stvoření jako pravé ženy. Mít v nitru nikdy neutuchající touhu po Světle. V tichosti nechat vykvést květy těch nejkrásnějších darů a vlastností, které nosí v srdci každá žena. Nechat do sebe vrůst a rozezvučet pojmy jako je půvab, stud, důstojnost, pokora, věrnost…

      Pokud si například některá žena myslí, že ji udělá trvale šťastnou mateřství, tak brzy zjistí, že tomu tak není. Ano, být dobrou matkou, je také jeden z nádherných úkolů ženy. Ale jako jediným a nejvyšším cílem musí být vždy jen chtění stát se pravou ženou, čistou nádobou pro proudy Světla a zprostředkovávat tak Sílu muži i celému Stvoření.

      Avšak pokud se žena rozhodne stát se matkou, potom na sebe přebírá i odpovědnost za to, jak tuto úlohu splní. Každá matka má o své dítě, tedy lidského ducha, který jí byl svěřen, pečovat a vychovávat ho pro jeho pozemský život, ale hlavně mu ukazovat cestu ke Světlu.

      Oba rodiče mají svým vlastním životním vzorem vložit do svých dětí touhu stát se právě takovými, jací jsou oni. Žena má být pro své děti živoucím vzorem a ukazatelem cesty. Nikdy nesmí dopustit, aby slevila a zlenivěla v tomto směru. Protože potom je i ona spoluzodpovědná za nesprávné cesty svých dětí.

Jaký to může mít výchovný efekt, když matka pořád napomíná a peskuje svoje děti ve věcech, ve kterých ona sama má velké rezervy. I když jsou děti malé, tak velmi dobře a velmi brzy vycítí tento nesoulad a přetvářku. Potom v jejich očích rodiče ztrácí na úctě a důstojnosti. Ženy nedovolme, aby se děti kvůli našim slabostem vydali špatným směrem.

      Při výchově se nevyhneme i mnoha náročným a složitým situacím, ale vždy se je snažme řešit s láskou, i s přísnou láskou, pokud je třeba. Protože jinak bychom dětem nepomáhaly, ale jen podporovaly jejich zlé vlastnosti. Byla by to potom láska?

Berme všechny situace tak, jak je život přináší. S vědomím toho, že nic se neděje mimo Zákony. Všechno to jsou zkoušky, které nám Stvořitel s láskou vkládá do cesty, abychom na nich rostly a vyvíjely se.

      Pokud nastane nějaká těžší situace jako například, když se dítě vzteká a nedá se uklidnit a my se cítíme už na pokraji svých sil. Zkusme se v této chvíli podívat na vzniklou situaci s nadhledem, jakoby z povzdálí a využijme tohoto kratičkého okamžiku.

Vzpomeňme si na své nitro, představme si, jak se zachvívá v harmonii krásy a lásky a poprosme v duchu o pomoc. V momentě pocítíme proud Síly a prožijeme záchvěv radosti. Podržme to v sobě a využijme ku pomoci dítěti. Není vůbec třeba zvyšovat tón hlasu, ani nějak násilně uklidňovat. S láskou k němu přistupme a v tichosti na něj zkusme působit. Už jenom maminčin pohled, láskou prosvětlený úsměv, pohlazení, to všechno  má nesmírné účinky. 

I když tyto krásné čisté energie vznikající při takovém jednání ženy většina lidí neuvidí, přesto tu jsou a silně působí. Láska je největší silou, je největším darem Božím.

I v těch nejtěžších situacích se můžeme cítit vždy jenom PODLE DRUHU našich myšlenek. Při udržování čistých, zářivých myšlenek naplněných láskou není vůbec možné sklouznout do stresu, strachu a bezradnosti. To lze jen tehdy, pokud jsme napojené na nepěkné myšlenkové pochody.

      Žena má svým chováním v rodině vytvářet světlou oázu, ve které si každý může odpočinout a načerpat posilu. Mějme neustálé vědění toho, že si nemáme dělat zbytečné starosti a donekonečna přemýšlet o tom, co zase přinese další okamžik, den, týden…

Zákony Boží nás vedou mocnou rukou. My se jen musíme nechat vést. Učme se žít v přítomnosti a vyciťujme Lásku Stvořitele. 

Nejdůležitější chvílí pro lidského ducha je žití a prožívání přítomnosti. Pěstujme v sobě nezištnou službu bližním a touhu být užitečnými a upotřebitelnými ženami. V pokoře buďme otevřené přijímat požehnání neustále k nám proudící.

      Ženy, musíme už ukázat pravou tvář, kdo jsme a čím jsme. Začněme viditelně vydávat svědectví o tom, jaké je chtění a touha našeho ducha. Staňme se ve všem novými, čistými, nesobeckými a důstojnými ženami. Krása nespočívá v namalovaném obličeji, ale v čistotě životních projevů. Nemáme se chtít líbit pouze svým zevnějškem, ale máme opečovávat a zdobit klenoty své nitro.

      Usilujme o radostné tvoření, naslouchejme svému citu a pamatujme, že nejkrásnější bohulibou modlitbou je čistý, bdělý a láskou naplněný život.

      Stvořitel je neviditelný, protože On je příliš vznešený pro naše lidské oči, ale radujme se, že Ho smíme poznávat z Jeho dokonalých Zákonů, které se projevují v nádheře všude kolem nás.

 
      Kéž se všechny ženy stanou opravdovými služebnicemi Světla, jakými už dávno měly být.

Zdroj: http://www.duchovni-poradna.cz/news/zenino-kralovstvi/